Znáte svatojakubskou cestu do Santiaga de Compostela? Možná jste o ní už slyšeli, nebo jste se na ni dokonce vydali.
Camino de Santiago, jak se této cestě také říká, není jen obyčejnou turistickou trasou. Je to poutní cesta, která vede přes krásné krajiny Španělska až k majestátní katedrále v Santiagu de Compostela, kde údajně spočívají ostatky svatého Jakuba, jednoho z Ježíšových apoštolů.
Tato trasa přitahuje poutníky už po staletí a má bohatou, dlouhou historii. Každoročně přiláká tisíce poutníků z celého světa, kteří hledají nejen krásu a klid přírody, ale i hlubší porozumění sami sobě a svému místu ve světě.
První kroky na Caminu aneb útěk od všední reality
Já jsem se na své první Camino vydala v rámci své první dovolené ve svém úplně prvním zaměstnání. Bylo to asi půl roku po státnicích, kterými jsem završila studium farmacie. Pracovala jsem tehdy v nemocniční lékárně. O Caminu už jsem mnoho slyšela a toužila jsem se na něj vydat.
V té době jsem byla celkem rozpačitá ze svého aktuálního života. Práce nebyla špatná, ale byla velmi náročná a moc mě nenaplňovala. Po intenzivních pěti letech studia, během nichž jsem také hodně cestovala, pracovala, absolvovala různé stáže a praxe, po tomto velmi vyčerpávajícím období, jsem bez jakéhokoliv zastavení vlítla do pracovního poměru, který nešetřil nároky, ani profesními, ani lidskými. Pořád jsem hledala život, který mi s každou další směnou tak nějak proplouval mezi prsty.
Od Camina jsem moc nečekala. Chtěla jsem aktivní dovolenou s pěkným, hřejivým počasím, daleko od mého všedního a nespokojeného života. A dostala jsem víc než to.
Na Caminu jsem znovu zažila, že život je nádherný, pestrý a zábavný. Potkala jsem mnoho inspirativních lidí a zažila spoustu malých i velkých zázraků. Některá setkání a slova, která jsem slyšela, byla přímo osudová a ovlivnila mě natolik, že jsem se rozhodla se svým průměrným, nudným a nespokojeným životem seknout. Camino mi k tomu dalo sílu a důvěru v to, že to půjde.
V práci jsem dokončila svůj roční pracovní závazek a pak odjela do Francie. Byla to obrovská změna, která můj život nasměrovala úplně jinam. Dnes jsem za to ohromně vděčná, protože i díky Caminu dnes žiju šťastný a naplněný život.
To bylo mé první putování. Když jsem tenkrát dorazila do cíle, věděla jsem, že katedrálu v Santiagu nevidím naposledy a že se na Camino chci znova vrátit.
O mé druhé cestě do Santiaga jsem uvažovala před dvěma lety. Měla jsem tehdy pocit, že je můj život v jakémsi vakuu, že žiju ve stereotypu a že vlastně ani nevím, jestli jsem spokojená nebo ne. Neměla jsem si na co stěžovat, ale také jsem se neměla pro co nadchnout. S vědomím, jak silně mě zasáhlo Camino poprvé, jsem si koupila letenky směrem do Španělska a doufala, že mé putování třeba něco změní. A když ne, že aspoň provětrám hlavu v přírodě a protáhnu své tělo ztuhlé prací v kanceláři.
Radost nebo starost?
Bylo to ohromné překvapení. Narovinu musím říct, že jsem spíše znervózněla než zajásala. Po několika letech uvažování o tom, jestli vůbec chci mít děti, jsem došla k závěru, že „asi ano, třeba někdy“. Vůbec jsem nepočítala s tím, že ani ne měsíc po tomto rozhodnutí budu těhotná. Vzhledem k tomu, že otěhotnění dnes není samozřejmostí a mnoho párů bohužel nemůže mít děti, nevěřila jsem svým očím, když jsem se dívala na těhotenský test. Nejdříve jsem si myslela, že je test prostě chybný, nějaký vadný kus… ale nebyl. 
Svůj záměr putovat do Santiaga jsem obrečela, protože jsem se už hodně těšila na svěží závan Camina, na jeho inspiraci a svobodu. S pozitivním těhotenským testem jsem o to více potřebovala odstup od všeho, abych mohla přemýšlet a trochu si věci srovnat v hlavě. Jenže, mohu letět někam na trek, když jsem těhotná?
Mé letenky byly zakoupené na termín ve třetím měsíci mého těhotenství, kdy se ženám obvykle nedoporučuje cestovat. Rady na mama webech a v brožurách pro těhotné byly poměrně rozporuplné, takže mi nebylo jasné, co vlastně můžu a co ne. Nakonec jsem to k mému velkému žalu vyhodnotila tak, že bude bezpečnější zůstat doma. Pro jistotu. Moje gynekoložka se na takové cestování taky moc netvářila, ale neřekla mi k tomu nic konkrétního.
Můj partner mě povzbudil, abych si zjistila více informací, než svůj plán úplně zavrhnu. Začala jsem se tedy více zajímat o to, co je na sportu v těhotenství považováno za nebezpečné a proč. Také jsem se spojila s kamarádkou gynekoložkou, která má velký přehled, a probrala jsem svou cestu do Santiaga i s ní. Její odborný, přitom přirozený a uvolněný pohled na věc mi dodal odvahu.
A na co jsem přišla?
Bezpečný sport v těhotenství
Ačkoliv se sport v těhotenství bere s velkou opatrností, sportování je vhodné. Porod je náročná fyzická aktivita a je dobré, aby na něj žena byla připravena. Pokud žena před těhotenstvím nesportovala, rozhodně není vhodné začít s novým, náročným cvičením, ale není ani vhodné úplně na sport rezignovat. Sport má kromě mnoha příznivých účinků na fyzický stav ženy (posílení svalů a vazivových tkání, aktivizace kardiovaskulárního systému, stimulace střevní peristaltiky…) také blahodárný vliv na psychickou pohodu.
Chůze je považována za nejjednodušší a nejdostupnější způsob, jak v těhotenství tělu dopřát vhodnou pohybovou aktivitu. Nicméně ne všechny sporty jsou vhodné. Je důležité, aby žena své sportovní záměry konzultovala s lékařem.
Těhotná žena by neměla provozovat příliš náročnou fyzickou aktivitu, což pro každou ženu znamená něco jiného. Já jsem před svou cestou do Santiaga byla v dobré kondici. Před otěhotněním jsem minimálně dvakrát týdně hodinu běhala, hodně jsem chodila pěšky a víkendy trávila na kole nebo turistikou v horách. Věděla jsem, že jsem fyzicky připravená, a proto jsem myšlenku na Camino nezavrhla úplně. Pokud by ale jiná těhotná žena, která sportuje velmi sporadicky anebo vůbec, uvažovala nad podobným putováním, určitě bych jí to nedoporučila.
Jaké bylo mé druhé putování a čím mě Camino obdarovalo?
Dozvíte se již brzy v pokračování tohoto článku. 🙂
Pokud máte jakékoliv pochybnosti nebo otázky ohledně vašeho zdravotního stavu či zdravotního stavu vašeho dítěte, obraťte se na lékaře, který poskytne profesionální diagnózu a doporučí nejvhodnější léčebné postupy přizpůsobené vašim individuálním potřebám. Zde uváděné informace jsou obecného charakteru a nenahrazují odbornou péči či konzultaci s lékařem.
Pomáhám maminkám v nejistých začátcích jejich mateřství a sdílím s nimi své zkušenosti a znalosti, které mám jako máma a lékárnice. Laskavě, přirozeně, odborně. Můj příběh naleznete zde: https://www.marieborovickova.cz/muj-pribeh/