„Hepčíííí!“ Sotva začal podzim, ozvalo se u nás doma první kýchnutí. V zápětí na Dcerunku přišla rýma, pokašlávání a zvýšená teplota. „Ajéje, už je to tady,“ pomyslela jsem si,„sezóna nemocí nám začíná…“
Věčně nemocné děti, vyčerpávající probdělé noci, starosti, jak jim co nejlépe ulevit, a snaha zvládnout chod domácnosti i pracovní povinnosti – to je realita, kterou dobře znají asi všichni rodiče malých dětí. Naštěstí nás tentokrát naši podzimní společníci rychle opustili, a zatím se k nám občas vrací jen ta obvyklá, nekomplikovaná rýma.
Existuje způsob, jak podpořit dětskou imunitu přirozeně a šetrně? Jak rozumět dětskému zdraví a proč nepanikařit, když děti bývají často nemocné? Jak ke zdraví přistupujeme u nás doma? Jaký přípravek na podporu imunity bych pro svou Dcerunku vybrala z pohledu mámy a lékárnice, ale proč s tím zatím vyčkávám?
Dozvíte se v dnešním článku. 
Pár slov o dětské imunitě
U dětské imunity jako v mnoha jiných ohledech platí, že „dítě není malý dospělý“. Imunitní systém dětí se neustále vyvíjí a učí. Teprve se seznamuje s cizími látkami a postupně si vytváří protilátky proti různým virům a bakteriím. Proto děti nemají takovou odolnost jako dospělí, kteří mají imunitní systém už vyzrálý, a tak je častá nemocnost dětí celkem přirozenou součástí jejich vývoje.
I když se může zdát, že dítě „jde z nemoci do nemoci“, vůbec to nemusí znamenat, že má poruchu imunity. U malých dětí předškolního věku je například 6 až 8 nekomplikovaných infekcí horních cest dýchacích za rok považováno za normální.
Pokud by se vám ale zdálo, že je vaše dítě neobvykle často nemocné nebo je průběh nemocí hodně náročný, zkonzultujte situaci s vaším pediatrem, který může udělat odběry krve a odeslat vaše dítě na imunologii či alergologii pro další vyšetření.
Rizikové období, kdy jsou děti náchylnější k nemocem, nastává mezi 6 měsíci a 1 rokem. V tomto věku miminko přestává být chráněno imunitními látkami, které mu předala maminka během těhotenství, a ještě si nedokáže vytvářet dostatečné množství vlastních protilátek.
Další kritické období přichází kolem 3. roku, kdy děti nastupují do školky. Tam se na malém prostoru intenzivně setkávají s dalšími dětmi a snadno si předávají různé nemoci, zvlášť během sychravého podzimu, který šíření infekcí nahrává.
Děti mají také horší hygienické návyky než dospělí (smrkání, mytí rukou, ochutnávají všechno, co najdou…). Není tedy divu, že se s návratem do školky nebo školy objevují časté nemoci. A pokud se dítě do kolektivu vrátí příliš brzy po prodělané nemoci, je velmi pravděpodobné, že takto oslabené snadno chytne něco dalšího.
Budování dětské imunity je dlouhodobý proces, který vyžaduje trpělivost a čas. Není to něco, co zvládneme ze dne na den, i když existují přípravky, které mohou imunitu krátkodobě posílit. Pojďme se nyní podívat na způsoby, jak můžeme imunitu našich dětí šetrně a přirozeně podpořit.
V následující části článku zmiňuji stěžejní body, které jsou nezbytné pro silnou imunitu a zdraví našich dětí. Pokud je nebudeme dodržovat, nemůžeme čekat zázraky ani od různých preparátů a doplňků stravy na podporu imunity, které nikdy nenahradí tento komplexní přístup ke zdraví. O zdraví je potřeba uvažovat v souvislostech.
1. Zdravá a pestrá strava
Vyvážená, pestrá strava je důležitá pro silnou imunitu a zdraví dětí. Měla by zahrnovat čerstvé ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, maso, vejce, ryby, obiloviny a luštěniny, aby byl zabezpečen dostatečný příjem energie, základních živin a dalších důležitých látek – vitamínů, minerálů, antioxidantů, vlákniny a dalších.
Děti by měly denně sníst alespoň 2 porce ovoce a 2 porce zeleniny. Velikost porce odpovídá hrsti dítěte.
Vitamín C má v organismu mnoho významných rolí a jeho dostatečný příjem je důležitý i pro správné fungování imunity. Lidé s nedostatečným příjmem vitamínu C jsou náchylnější k častým infekcím, které u nich mohou probíhat závažněji a mají také zvýšené riziko rozvoje některých chronických onemocnění.
Optimálním zdrojem vitamínu C je strava bohatá na čerstvé ovoce a zeleninu. Vitamín C je ve větším množství obsažen například v paprice, černém rybízu, citrusových plodech, rakytníku, květáku, kapustě a brokolici. Vitamín C citlivě reaguje na vzduch, teplo a vlhkost, proto se určitou kulinární úpravou (varem, skladováním – hlavně za přístupu světla) a zpracováním (krájením, strouháním) jeho obsah v potravě může výrazně snížovat. Proto tedy doporučení čerstvého ovoce a zeleniny.
Příznivý vliv na imunitu má také vitamín D. V letních měsících je jeho příjem dostatečný, protože si ho tělo dokáže vyrobit díky slunečnímu svitu. V zimě je dobré pamatovat na jeho dostatečný příjem potravou či vitaminovým přípravkem. Přirozeným zdrojem jsou tučné ryby (makrely, sleď, losos), olej z tresčích jater (rybí tuk), vaječný žloutek a máslo. Více o vitamínu D píšu zde.
Z minerálních látek jsou pro podporu imunity důležité minerály zinek a selen. Zinek najdeme především v hovězím, vepřovém a drůběžím masu, vejcích, mléce, sýru a celozrnných výrobcích. Z živočisných zdrojů se ovšem vstřebává podstatně lépe než ze zdrojů rostlinných.
Selen tělo potřebuje jen ve velmi malém množství a dbát na jeho dostatečný příjem by měli lidé s přísnou vegetariánskou či veganskou dietou a lidé podvyživení. Při běžném stravování není potřeba jej cíleně doplňovat. Dobrými zdroji selenu jsou maso, vejce, ryby, mořské plody, houby, košťálová a cibulová zelenina.
Správné fungování imunity také souvisí se zdravým střevem, kde se nachází velké množsví imunitních buněk lidského těla. Dlouhodobě narušená střevní mikroflora může vést k častějším infekcím, kožním problémům a alergiím, proto probiotika mohou pomoci v podpoře imunity. Jejich přirozenými zdroji jsou zakysané mléčné výrobky (jogurty zrající v kelímku, kefíry, acidofilní mléka), kvašená zelenina (zelí, okurky, červerná řepa) a kvasnice.
Stravování Dcerunky jsem se trochu obávala, protože jsem slyšela spoustu příběhů maminek, jejichž děti zdravé potraviny odmítají, v jídle se jen povrtají, energii dohánějí sladkostmi a celkově se nedá říct, že by se stravovaly vyváženě a zdravě. Naštěstí to u nás probíhá jinak.
Možná má Dcerunka nadprůměrně dobrý apetit. 🙂 Nicméně jsem přesvědčená, že k jejímu dobrému stravování přispívá i to, že všechno jídlo, které jí nabízíme, jíme s ní (ve smyslu konzumovaných potravin i vlastně i fyzické přítomnosti). Zelenina, ovoce, vejce, mléčné výrobky, ryby, maso… nic z toho pro ni není problém. Jaká úleva pro matku prvorodičku. 🙂 (Jen Nutellu, bez které si partner čas od času nedokáže představit svůj život, má povolenou pouze v Dcerunčině nepřítomnosti 🙂🙂).
Důležité je podle mě i to, že kolem jídla u nás doma nevládne napětí a stres. I když jsme oba s partnerem stejně jako spousta rodičů naší generace vyrůstali s přísnějšími pravidly o dojídání a nucení do jídla, rozhodli jsme se nechat Dcerunce volnost. Do jídla ji nenutíme, může si vybrat co bude jíst a sníst tolik, kolik zrovna potřebuje. A taky se tím my sami nestresujeme. Funguje to skvěle. Je úžasný strávník, až tomu sama někdy nevěřím.
Když jdeme na delší procházku ven, připravím obvykle více druhů potravin do b.boxu (mimochodem velmi praktický pomocník pro život, doporučuju!) a jakou mám radost, když si jako první k jídlu vybere zeleninový salát s okurkou, rajčetem a bílým jogurtem, i když by si mohla vzít třeba sladký banán nebo ovocnou kapsičku. 🙂 Máme určitá pravidla, ale zároveň naše stravování probíhá v respektu a svobodě, a ten výsledný klid a jídlo bez nervů je prostě k nezaplacení.
2. Dostatečný spánek a odpočinek
Dostatek kvalitního spánku je základem zdraví a silné imunity. Během spánku se tělo regeneruje a vytváří důležité imunitní buňky, které pomáhají bojovat s infekcemi a regulovat imunitní reakce. Pokud spánku není dostatek, zvyšuje se hladina stresového hormonu kortizolu, který při dlouhodobém působení imunitní systém potlačuje. Dítě, které má dostatek pravidelného, kvalitního spánku a odpočinku, bude lépe odolávat nemocem než dítě vyčerpané a přetížené.
Jako každá maminka si samozřejmě přeju, aby moje dítě pravidelně a kvalitně spalo. 🙂 Což se ale dětskému tělíčku a jeho vývojovým obdobím tak úplně nedá naporučit. Co ovlivnit můžu, jsou podmínky, jaké má Dcerunka ke spánku.
Snažím se dbát na to, aby měla alespoň 2 hodiny klidu na denní spánek a odpočinek, v souladu s jejím aktuálním spánkovým režimem. V kočárku spí špatně a krátce, proto odpoledne většinou trávíme doma, aby mohla spát pohodlně a dostatečně dlouho ve své postýlce. Každé dítě je jiné, některé spí lépe venku v kočárku, jiné potřebuje klidný prostor, některé potřebuje spánku víc a jiné méně… Důležité je, aby dítě nebylo přetížené a neodpočaté z důvodů intenzivního denního programu, kde není místo na oddech.
Co se týká spánkového režimu, nikdy jsem Dcerunce ten její násilně neměnila. Navzdory různým radám a doporučením z okolí („měla by chodit spát dřív, moje děti nikdy takhle neponocovaly, proč ji nedáš do kočáru, aby rychleji usnula…“), jsem se řídila jejími potřebami. A vyplatilo se to. Naše usínání a spaní je bez stresu a napětí, a Dcerunka si sama vytvořila pravidelný spánkový režim, který jí vyhovuje. Sice chodí spát až kolem 22. hodiny, ale ráno vstává kolem půl osmé, což jako rodiče celkem vítáme. Kdyby její řádění začínalo už v pět ráno, asi by mě to zničilo. 🙂
Více o tom, jak jsem se naučila naslouchat a důvěřovat své mateřské intuici, která mě naviguje jako silné světlo majáku v moři nevyžádaných rad 🙂, se dočtete v tomto e-booku. Ohledem dětského spánku a jeho pochopení mnoha maminkám pomohla kniha Prosím spinkej, kterou bych vám doporučila, pokud se spánkem dětí bojujete.
3. Pohyb na čerstvém vzduchu
Každodenní pohyb na čerstvém vzduchu je pro imunitní systém dětí a jejich fyzické i psychické zdraví velmi důležitý. Podporuje cirkulaci krve, okysličování organismu a zvyšuje odolnost vůči nemocem. Pro děti to je zábava, unaví se zdravým způsobem a lépe pak spí. A navíc jak říká jedna kamarádka maminka: „Když jsme venku, doma zůstává uklizeno!“ 🙂
S Dcerunkou chodíme ven každý den, obvykle dvakrát – dopoledne a později odpoledne. I když je zima, šero nebo prší. S vhodným oblečením není důvod zůstavat doma 🙂. Objevování světa venku Dcerunku moc baví, je to dobré pro její zdraví a i já si u toho odpočinu, protože nemusím pořád vymýšlet zábavu vevnitř. Klacíky, kamínky, kaluže, šišky, písek, popadané listí… s tím vším si naprosto spokojeně vyhraje. 🙂 Často se na hřišti potkám s kamarádkami a pobyt venku prospívá i mé psychické pohodě. Jako dítě jsem vyrůstala na vesnici, takže mám tento přístup k pobytu venku tak nějak v sobě. A oběma nám velmi prospívá. 🙂
4. Vhodné oblékání - ani málo, ani moc
Maminky mají někdy tendenci děti přehnaně oblékat, ale příliš teplé oblečení může být stejně škodlivé jako prochladnutí. Miminka do tří měsíců by měla mít o jednu vrstvu navíc oproti dospělým, starší děti by měly být podobně oblečené jako vy, s přidáním jedné vrstvy, pokud dlouho pasivně sedí v kočárku. Příliš mnoho vrstev může způsobit zapocení a následné prochladnutí, což zvyšuje riziko onemocnění.
Doma udržujte příjemně teplé, ale nepřetopené prostředí a pravidelně větrejte.
Nejen některé maminky, ale i babičky děti příliš oblékají. Nedávno mi z procházky volala naše babička, jak dlouho můžou být s Dcerunkou venku, když je tak málo oblečená. Zarazila jsem se, rychle jsem v hlavě přepočítala vrstvy, jestli jsem náhodou nezapomněla nějaký zásadní kus oblečení a pak ji ujistila, že je vše v pořádku – Dcerunka byla oblečená tak akorát, stejně jako bych se oblékla já sama (a nemyslete si, že jsem nějaký otužilec).
Další týden, když brala Dcerunku na kroužek, jsem babičce pro jistotu dala jedny teplejší kalhoty, kdyby se chtěly po kroužku ještě zdržet venku na hřišti. Kalhoty byly dost teplé, softshellové s podšívkou, takže jsem doufala, že to babičce dodá klidu. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že babička teplé softshellové kalhoty narvala na už dost teplé legíny, které měla Dcerunka oblečené na kroužek. Jen tak pro jistotu, aby neprochladla. Dcerunka byla navrstvená jak cibule. Musela jsem se tomu pousmát, naše babička je prostě hodně opatrná.
Záměrně Dcerunku oblékám jen tak akorát, aby neprochladla. Raději ať občas zažije tepelný diskomfort a trochu se otužuje, než aby byla zachumlaná v huňatém oblečení od hlavy až k patě, choulostivá a pak onemocněla při prvním ofouknutí větrem.
5. Eliminace stresu
I děti mohou být vystaveny stresu, který má negativní vliv na jejich zdraví a imunitu. Zatímco krátkodobý stres dokáže tělo mobilizovat, působení dlouhodobého stresu je prokazatelně škodlivé – stoupá při něm hladina hormonu kortizolu, který potlačuje imunitu a tím se tělo stává náchylnější k infekcím a zánětlivým procesům. Klidné, bezpečné prostředí, kde se dítě cítí dobře, čas na hraní a uvolněné chvíle s rodinou jsou pro celkové zdraví a správný vývoj dítěte zcela zásadní.
V této souvislosti si vzpomínám na přístup mé dětské lékařky, která byla zastánkyní klidu a pohody, vitamínů, zdravé stravy a komplexního přístupu ke zdraví. Když jsem byla nemocná, předepsala mi vhodné léky jen pokud to bylo nezbytně nutné, naordinovala vyšší přísun ovoce a zeleniny a doporučila mi vyhnout se stresu, škole a učení. Jako dítě jsem z toho měla samozřejmě radost a byla to pro pro mě úleva Dodnes si pamatuju její častou větu „na to má vliv i stres, ať je alespoň týden v klidu doma“.
Ne že bych byla ultracitlivý jedinec, s tímto doporučením od ní odcházelo mnoho dětských pacientů. Rodiče se na to dívali všelijak, má lékařka si však už tehdy uvědomovala význam psychiky na tělesné projevy a důležitost odpočinku i při běžných nekomplikovaných onemocněních – aby se tělo v klidu dokázalo s nemocí popasovat samo.
Dnes si uvědomuju, že v jejích doporučeních byla určitá moudrost. Díky jejímu přístupu jsem mimo jiné nikdy nemusela brát antibiotika, kterými už v době mého dětství hodně šetřila. To, že zdraví je komplexní záležitost a ve velké míře se na něm podílí psychika, životní styl, spánek a výživa, se mi později potvrdilo vlastní zkušeností s mým nalomeným zdravím (což nebyla vůbec příjemná životní etapa) a také zkušeností mnoha pacientů, kteří se za mnou chodili radit do lékárny. Fakt. Radši než tabletku na rychlé „nakopnutí“, uvažujte o zdraví v souvislostech a naslouchejte svému tělu, co se vám nemocí snaží říct.
6. Otužování a saunování
Otužování může pomoci posílit imunitu, ale je důležité, aby bylo u dětí prováděno opatrně. Začít můžete postupným snižováním teploty vody při sprchování či koupání (ale jen velmi mírně, třeba o 1°C za týden). Nikdy neochlazujte dítě zprudka!
To platí také při ochlazování dítěte po saunování. Děti mají jinou termoregulaci než dospělí, prudké ochlazení by jim mohlo způsobit podchlazení. Saunování by mělo probíhat krátce a při nižších teplotách, ideálně v soukromých saunách a ne těch veřejných.
Velmi důležité je respektovat vnímání dětí, jestli jim je otužování či saunování příjemné. Nikdy je nenuťte – při otužování ani saunování dítě nemá trpět.
S otužováním i saunováním je vhodné počkat minimálně do 3 až 4 let věku dítěte.
Léky a doplňky stravy na podporu imunity
Konkrétním přípravkům, které můžete zakoupit na podporu imunity, se budu více věnovat v pokračování článku, který zde zveřejním za týden. Bude to další nálož informací, tak ať je pro vás jednodušší je vstřebat.
Můj projekt není nikým sponzorován. Produkty uváděné v tomto článku nejsou zamýšlené jako reklama. Domnívám se, že konkrétní doporučení mohou pomoci lépe než obecné rady, proto uvádím příklady vhodných přípravků. Vždy se poraďte s lékařem či lékárníkem.
Pokud máte jakékoliv pochybnosti nebo otázky ohledně vašeho zdravotního stavu či zdravotního stavu vašeho dítěte, obraťte se na lékaře, který poskytne profesionální diagnózu a doporučí nejvhodnější léčebné postupy přizpůsobené vašim individuálním potřebám. Zde uváděné informace jsou obecného charakteru, nejsou poskytováním zdravotní péče a nenahrazují odbornou zdravotní péči či konzultaci s lékařem.
Zdroje informací:
Pediatr. praxi 2021;22(2):98-104
Pediatr. praxi. 2019; 20(6): 339–346
Pediatr. praxi 2015; 16(6): 411–414
Pediatr. praxi 2013; 14(2): 94–98
Pediatr. pro Praxi 2009; 10(3): 169–174
Med. Pro Praxi 2010; 7(11): 408–414
Pediatrie pro praxi 2002 / 6, Kamila Berková, Obecné zásady výživy u dětí a dorostu
https://www.nzip.cz/clanek/2141-detsky-jidelnicek-ma-byt-pestry-a-lakavy
https://www.nzip.cz/clanek/1142-vitamin-c-kyselina-askorbova
https://www.nzip.cz/clanek/1131-vitamin-d
https://www.nzip.cz/clanek/1152-zinek
https://www.nzip.cz/clanek/1153-selen
https://vitalpoint.cz/blog/post/zinek-nejcastejsi-otazky-a-odpovedi.html?srsltid=AfmBOoqpEd68XpJtzEJmE5f3jim9k7McFt0FRR8MNVFNt0I0pvYLlBdq
https://www.pediatrienavlastnikuzi.cz/epizody/44505460-9251-42A6-AF02-F977F5D15FC3
https://denikn.cz/474351/imunolog-radi-jak-podporit-detskou-imunitu-a-ktere-doplnky-z-lekarny-opravdu-funguji/
https://www.lekarnickekapky.cz/leky/doplnky-stravy/probiotika-jaka-si-mam-vybrat.html
Pomáhám maminkám v nejistých začátcích jejich mateřství a sdílím s nimi své zkušenosti a znalosti, které mám jako máma a lékárnice. Laskavě, přirozeně, odborně. Můj příběh naleznete zde: https://www.marieborovickova.cz/muj-pribeh/
Děkuji za úžasný článek!
Anežko, děkuji za milý komentář, mám radost, že se ti článek líbí. 🙂